Rozhovor s Ing. Eugenem Maletičem pro časopis Open Space

Home / Články / Rozhovor s Ing. Eugenem Maletičem pro časopis Open

Napsali o nás…

Na vaší vizitce máte uvedeno, že jste “Lighting designer”. Jaká je vlastně vaše profese?
<p>Ing. Eugen Maletič</p>

Ing. Eugen Maletič

„Světelný technik”. Je to obor, který se v ČR vyučuje jako specializace na několika technických vysokých školách. Tato profese ovšem nebyla u nás nikdy oficiálně uznaná, a to ani v projekci, ani v provozu.

Kdo tedy navrhuje osvětlení?

Obecně ve fázi projektu tato povinnost padá na projektanta silových elektrorozvodů. Ten ovšem musí řešit řadu jiných problémů souvisejících s touto profesí a na osvětlení mu většinou nezbývá čas. Navíc je velmi problematické navrhovat konkrétní řešení na anonymní svítidla. Pokud je součástí projektu také návrh interiéru, pak osvětlení často řeší architekt. V tomto případě je naopak kladen důraz spíš na design svítidel, než na jejich světelné vlastnosti.

Zní to dost skepticky. To je to s osvětlením tak špatné?

Nechci působit jako pesimista. Pravdou je, že nás příroda obdařila unikátním smyslovým orgánem - okem, které je krátkodobě schopno mnoho nedostatků v osvětlení kompenzovat. Otázkou je kolik námahy na to vynaložíme a jak dlouho to jsme schopni vydržet. Není to ale jenom nebezpečí poruchy zraku, ale v případě, že je vykonávána duševní práce, je to hlavně otázka naší psychické únavy.

Přiznám se, že jsem si nikdy neuvědomil souvislost mezi osvětlením a duševní únavou. Můžete mi to prosím objasnit trochu víc?

Pokusím se to vysvětlit co nejstručněji. Lidské oko, jako smyslový orgán nám zprostředkovává z okolí víc než 90% informací. Proces probíhá asi takto - oko zpracuje optickou informaci. Ve formě nervového vzruchu ji předá do mozku, kde je vyhodnocena, uložena a následuje podvědomá nebo nevědomá reakce. Zpracování optické informace je umožněno světlem dopadajícím na světlocitlivé receptory v oku. Než ale k tomu dojde, musí se oko přizpůsobit množství dopadajícího světla, zaostřit podle velikosti detailu apod. V praxi to znamená, že pokud mám osvětlovací soustavu, produkující ať již přímo, nebo nepřímo „rušivé vjemy”, tj. informace, které nepotřebuji pro získání vlastní optické informace, zbytečně zatěžuji oko a samozřejmě mozek. Ten tyto informace musí zpracovat, aniž by je potřeboval a tím se rychleji a zbytečně unaví.

Když mne ale osvětlení ruší, proč s tím něco neudělám?

Pro zrakový vjem je nutný určitý kontrast. Ovšem hranice mezi tím, co je dostatečný kontrast a co je již zbytečné, je velmi tenká. Proto si to málokdo uvědomí. Samozřejmě úměrně zvyšováním kontrastů dochází k výraznějšímu vjemu a v extrémních případech může dojít až ke krátkodobému „oslepnutí”. Uvedu příklad.

<p>Závěsná varianta svítidla NAUTILOO</p>

Závěsná varianta svítidla NAUTILOO

Potkáte-li ve dne protijedoucí automobil s rozsvícenými dálkovými světly, všimnete si toho, ale nijak Vám to neomezí Váš zrak. Stane-li to samé v noci, kdy je Váš zrak adaptován na mnohem nižší hladinu jasu, tak Vás pohled do reflektorů na chvíli oslepí - Váš zrak se nebyl schopen dostatečně rychle adaptovat na vysoký kontrast jasů. To byl extrémní příklad. Kdyby se něco takového odehrálo například u Vás v kanceláři, určitě budete okamžitě reagovat a snažit se sjednat nápravu. Méně extrémní situace, které je schopen náš zrak snést bez výrazného omezení jeho funkce jsou ale nebezpečné pokud trvají dlouhodobě.

Budeme-li se bavit o pracovním prostoru. Lze zjednodušeně říct, jak by mělo správné osvětlení na pracovišti vypadat?

V první řadě bychom si měly říct, o jaké pracoviště se jedná. Specifikovat charakter vykonávané zrakové činnosti. Pokud to zjednodušíme na běžnou kancelářskou práci, pak v příslušné normě snadno najdeme požadavky na osvětlení. Ty definují jak požadovanou hladinu intenzity osvětlení, tak i další parametry určující kvalitu osvětlení. Zde bych zdůraznil činitel oslnění UGR, který definuje právě požadavky na omezení rušivého oslnění. Způsob osvětlení, volbu svítidel, resp. osvětlovací soustavy si můžete zvolit podle libosti. Lze použít svítidla pro přímé osvětlení (stropní, nebo zapuštěná), pro nepřímé nebo smíšené osvětlení (závěsná, nástěnná, nebo stojací, apod.). Je to jenom otázka výběru svítidel s odpovídajícími optickými vlastnostmi a správného postupu při návrhu osvětlení.

<p>Závěsné svítidlo TUBULAR</p>

Závěsné svítidlo TUBULAR

To se zdá opravdu jednoduché. Tak kde je potom problém?

Jako v každém řešení, jsou i tady finance „až na prvním místě”. Myslím tím zejména ty, které představují prvotní investici. Převládající část kancelářských prostorů, které u nás vznikají, jsou realizovány developerským způsobem. Ne vždy má však developer dostatečně „zdatného” odborníka, aby byl schopen posoudit, zda se zvýšená investice do osvětlení nedá lépe „prodat” budoucímu nájemci. Ať již argumentem snížených provozních nákladů, nebo argumentem nabízejícím lepší světelnou pohodu, která v konečném důsledku zvýši produktivitu zaměstnanců. Nejčastěji jsou tak realizovány osvětlovací soustavy tvořené např. zapuštěnými svítidly s parabolickou leštěnou mřížkou určenou pro pracoviště s počítači. Tato svítidla jsou z pohledu účinnosti nejlepší, ale v posledních letech jsou vybavována zářivkovými trubicemi T16 (Ø16 mm), které mají vyšší světelný výkon a zejména vyšší jas, než trubice staršího provedení s Ø 26mm. Snaha o hledání co nejlevnějšího řešení pak sebou přináší nebezpečí výsledného osvětlení, které je z pohledu rozložení jasů a kontrastů agresivní vůči uživateli. Mám na mysli nedostačené osvětlení stropu a horních částí svislých ploch, což může působit depresivně a nebezpečí vzniku velkých kontrastů jasů.

<p>Zápustné Svítidlo UNDERCOVER</p>

Zápustné Svítidlo UNDERCOVER

Rizikovým místem jsou zejména plochy na pracovní ploše a v jejím bezprostředním okolí. Příklad - dělící polopříčka mezi pracovními stoly, na které je police. Světlo dopadající ze svítidla s parabolickou mřížkou (které je z optického hlediska zjednodušeně řečeno reflektor), nám polici osvětlí velmi dobře, plochu pod ní však nikoli. Přímo před námi tak máme plochy s velkým kontrastem jasů. Pokud budeme stejné pracoviště osvětlovat osvětlovací soustavou pro nepřímé, nebo smíšené osvětlení, kde je výrazně vyšší podíl nepřímé složky světla, je riziko vzniku neúměrných kontrastů jasů podstatně menší.

Proč se potom používají svítidla s parabolickými mřížkami?

Myslím, že hlavním problémem jsou pořizovací náklady. Svítidla pro přímé osvětlení jsou konstrukčně jednoduché, produkují se ve velkém a jejich cena je proto relativně nízká. Dalším argumentem je samozřejmě jejich vysoká účinnost a tím i energetická úspornost. Je to ale jenom na první pohled. I u nás jsme již v několika projektech kancelářských ploch prokázali jak výpočtem, tak zejména provozem, že i nepřímé osvětlení, které je už svojí podstatou méně účinné než osvětlení přímé, může být energeticky stejně úsporné, ba dokonce úspornější, než osvětlení přímé.

<p>Profil NOBODY vyráběný na míru</p>

Profil NOBODY vyráběný na míru

Konkrétně se jednalo o osvětlení pracovišť stojacími svítidly, která mají dostatečný výkon, aby osvětlili například dva pracovní stoly. Další výhodou tohoto řešení je jeho variabilita a zejména záruka správného osvětlení pracovní plochy i při změně polohy stolu. Ve velkoprostorových kancelářích dokáže stojací svítidlo potlačit „halovost prostoru” a nabídne určitý pocit intimity.
U tohoto řešení stojí za zamyšlení rozhodně i otázka pořizovacích nákladů. Zápustná svítidla musí být v okamžiku kolaudace instalována. Stojací svítidla nikoliv, a lze je dodat až v okamžiku, kdy se najde pro daný prostor nájemce. Oddálení investic sebou také přináší určité úspory.

Závěrem - doporučujete tedy pro osvětlení kancelářského pracoviště nepřímé osvětlení?

Rozhodně bych nechtěl doporučit jeden konkrétní způsob osvětlení. Každý má své výhody a nevýhody. Co bych ale chtěl doporučit všem, kteří se na vzniku nových budov a interiérů podílejí - zadejte návrh osvětlení odborníkovi - světelnému projektantovi. Pokud se jedná o menší zakázku, kde se stěží najdou peníze na světelně- technický návrh, zkuste vaše řešení alespoň konzultovat s odborníkem.

Výhradní dovozce moderních, designových svítidel pro interiér i exteriér.
Sídlo a showroom společnosti: Vlastislavova 11, 140 00 Praha 4
www.svitidla-deltalight.cz
e-mail: info@deltalight.cz

Publikováno v titulu Open Space květen & červen 2010


TOPlist