Používáme cookies

Záznamy cookies nám pomáhají zlepšovat naše stránky. Využíváme je také k analytice a cílené reklamě. Podrobnější informace najdete na straně zásady ochrany osobních údajů.

sortiment výrobků
na stránkách výrobce
sortiment výrobků
na stránkách výrobce
 title-image-article

Světlo v pracovním prostředí

ROZHOVOR S EUGENEM MALETIČEM

Eugen Maletič, vedoucí českého zastoupení belgické značky Delta Light, objasňuje účinky LED osvětlení pro práci. Řeč byla také o přínosech autonomního a centrálního nastavení v pracovním prostředí.

LED osvětlení je stále oblíbenější i v realizacích pracovního prostředí. Dokázal byste nám vysvětlit, čím to je?

LED osvětlení prozatím není nejběžnějším osvětlením ve světě, ale díky svým významným přednostem se postupně rozmáhá. Mezi jeho kladné vlastnosti se řadí vysoká energetická účinnost, menší produkce tepla, vysoká životnost, malé rozměry a hmotnost a v neposlední řadě možnost ovlivnit barvu vyzařovaného světla (tzv. teplotu chromatičnosti) a jeho kvalitu z hlediska vněmu barev. Protože se používání LED světel ve světě rozšiřuje, je třeba zjišťovat dlouhodobé účinky působení LED světla na zdraví lidí, ale i zvířat. A také na jejich metabolismus nebo fyziologii.

Jaké jsou příznivé, či naopak nepříznivé účinky LED osvětlení?

V roce 2007 bylo noční působení světla na lidský organismus zařazeno mezi potencionální karcinogeny. Později vědci také zjistili, že modré světlo může v noci narušit biologické procesy a vést tak například k poruchám spánku. Doporučuje se proto v noci používat světelné zdroje s teplejšími barvami s hodnotami (3000K a nižší) a zejména zdroje, kde je potlačena modrá složka světla.

Nyní se objevují studie prokazující příznivé účinky na cirkadiánní rytmus, metabolismus, neuroendokrinní a fyziologické procesy. Studie, které byly prováděné na savcích, ukazují, že vystavení se modře obohacenému LED světlu během dne vede k potlačení hladiny melatoninu, což podporuje naši aktivitu, a naopak potlačení modré složky světla ve večerních hodinách podpoří tvorbu melatoninu a tím i zdravý spánek. Doporučuje se však, aby byly místnosti během fáze spánku zbaveny světla.

Jak k tomuto faktu přistupují firmy a společnosti? Protože právě tady bývá LED osvětlení často používáno.

Trendem projevujícím se dnes ve firmách je snaha o to, aby velkoprostorové kanceláře nebyly jen obyčejným místem, kde jsou v řadách postaveny stoly. Vedení firem se naopak snaží vytvářet buňky, které mají zaměstnanci umožnit vytvořit si vlastní pracovní prostor. Jedním z nejdůležitějších aspektů pracovního prostředí, který dokážeme ovlivnit, je světlo. Navíc nové světelné systémy přináší i prvky, které jsou schopny pozitivně působit na akustiku prostoru.

Nicméně prioritou je pro nás stále světlo. Důležitá je individualita v řízení osvětlení, která spočívá v tom, že systémy již dnes umí zvolit optimální hladinu světla spíše difúzního charakteru na konkrétní pracovní plochu. To může být doplněno nepřímou složkou, pro snížení kontrastu pracovní plochy a okolí. Pokud se navíc propojí regulace intenzity osvětlení s regulací chromatičnosti (barevnosti) světla, ukazuje se, že to má příznivý vliv na zrakový výkon a psychickou pohodu uživatelů.

Moderní svítidla osazená LED můžou mít kromě difuzní optiky v sobě integrovány i reflektory, a tím kromě pracovního osvětlení umí vytvořit i dramatičtější atmosféru, která pozitivně působí při relaxaci. Delta Light nezůstává ani v tomto segmentu pozadu a ve spolupráci s UNStudio vyvinuli unikátní, flexibilní systém Soliscape. Zaměstnanci si tak mohou dopřát stejný pocit, jako mají doma v obývacím pokoji, i ve velkoprostorové kanceláři. Hlavní účel tohoto systému je zůstat autonomní, ale současně vytvořit celkově vyhovující světelné prostředí.

Zmínil jste, že tento systém v sobě integruje i akustické řešení. To znamená, že se jedná o akustické panely, které modelují zvuk v místnosti? Můžete popsat, z čeho tento koncept vyplývá?

V zásadě jsou to panely, které jsou schopny tlumit akustické odrazy určitých vlnových délek v prostoru. Dozvuky, i když si je ani nemusíme v danou chvíli uvědomovat, zhoršují přenos a vnímatelnost informací vzduchem. Je potřeba, aby se na takové realizaci podílel akustik, který řekne, co je pro daný prostor optimální. My jsme schopni dodat do prostoru ideální panely, které splňují dané požadavky.

Tato moderní svítidla většinou již mají integrováno i cirkadiánní řízení světla, což je právě zmiňovaná automatická změna teploty chromatičnosti světla v závislosti na průběhu denního osvětlení uvnitř prostoru. Sledujeme tak biologický cyklus lidského těla, který je někde mezi 20 a 28 hodinami. Velmi zjednodušeně je to o tom, že pro dobu, kdy potřebujeme maximální zrakový výkon, používáme spíše chladnější barvy světla pro aktivaci lidského vědomí, a naopak v momentě, kdy se dostáváme do etapy odpočinku, volíme barvy teplejší a tlumenější.

To znamená, že světla v sobě mají nějakou řídící jednotku?

Mohou mít autonomní řídící jednotku a mohou být řízeny centrálně. Pokud mluvíme o autonomním ovládání, je v tom případě samozřejmě upřednostňována autonomní složka. Nicméně pokud se jedná o celek velkého prostoru, musí do procesu řízení přistoupit informace od centrálního řízení tak, aby daná entita nepůsobila v celku rušivě. V takovém případě je intenzita a barva světla daná denní dobou a pracující si v daném prostoru mohou volit intenzitu v určitém rozsahu. Pokud by se vše nechalo na autonomním řízení, je otázka, jestli by zaměstnanci byli ochotni věnovat čas ovládání a zejména, zda by našli shodu v nastavení osvětlení. Samozřejmě je vždy nutné mít možnost lidského zásahu, tedy autonomního řízení.

Existují studie, které potvrzují, že použití tohoto systému má vliv na lidské zdraví nebo na produktivitu práce?

Už ve chvíli, kdy se začala používat plynulá regulace umělého osvětlení v závislosti na denním světle, a to s přednostním požadavkem na úsporu elektrické energie, se regulací vyloučil lidský faktor. Můžeme si situaci ukázat na příkladu, kdy zaměstnanec přijde ráno do práce a rozsvítí si, ale v poledne si neuvědomí, že je v místnosti dostatek světla, a osvětlení neztlumí. Regulace dokáže tlumit i vypnout světla tak, aby se zachovaly světelné technické parametry, tedy úroveň intenzity a rovnoměrnosti, a zároveň se šetřila elektrická energie.

Dalším příkladem může být situace, kdy si pracovník uvědomí, že je v místnosti přítmí a místo stropního osvětlení použije stolní lampičku. Ta by ale neměla být využívána jako náhrada celkového osvětlení. Zvýšením intenzity osvětlení pracovní plochy vytvoří velký kontrast jasu pracovní plochy k jeho okolí. Použití lampičky v tomto případě přinese dané osobě zvýšení koncentrace, ale zároveň se výrazně zvýší namáhání zraku. Navíc mozek dostává informace, které nepotřebuje, což má nepříznivý vliv na psychiku. Je to takový sprint na konci běhu.

Výzkumy ukázaly, že lidé, kteří využívají automatický systém, se mohou více soustředit, nepociťují únavu a cítí se psychicky dobře. Systém totiž vytváří světelné optimum pro zrak. Lidské oko přebírá informace nejen zrakové, ale také ty, které řídí biologické procesy v našem těle. Denní světlo má v průběhu dne různou intenzitu i teplotu a má jiné parametry v zimě a v létě. Vnímáme to jako samozřejmost, a pokud jsme tedy schopni vytvořit toto přirozené prostředí i v interiéru, je to ideální. Možnost autonomního řízení by měla být stále samozřejmostí.